Který implantační systém mají zubní technici nejraději?
Výška suprakrestálně připojených tkání nad fixturou implantátu spolurozhoduje o životnosti implantologicko-protetického řešení.
Na jedné straně se zubní lékař snaží vytvořit dostatek prostoru nad fixturou (nutné jsou alespoň 3 mm) pro vytvoření attachmentu. Na druhé straně se technik snaží zvolit výšku cuffu tak, aby mohl vytvořit správně nadesignovaný přechod mezi titanovou základnou a protetickou prací.
V tomto článku si přiblížíme, jak vybrat vhodnou výšku titanové baze, a tím docílit co nejlepších protetických výsledků. A to vše při zachování biologické šířky.
Zároveň bych chtěl poděkovat Olze Kadlecové a Ondřejovi Mahdalovi za pomoc při tvorbě článku.
Co byste měli zvážit při výběru implantačního systému?
Ne každý implantační systém nabízí širokou varietu velikostí komponentů, se kterými může zubní technik pracovat. Každého zubního technika potěší, pokud bude mít na výběr ze širší nabídky komponentů, což mu umožní protetiku co nejvhodněji přizpůsobit potřebám pacienta.
Titanová báze je opatřena antirotačním dosedem, který zapadá do fixtury. Nad fixturu pak pokračuje jako cuff a post (komínek). Leštěný cuff je v kontaktu s dásní, zatímco post funguje jako pilíř, na který bude nasedat protetika (viz ilustrace výše).
Titanová báze neboli interface je tedy skutečně rozhraní pro nalepení individuálního titanového nebo zirkonového abutmentu, anebo anatomické podmíněně snímatelné korunky, jež modeluje emergence profile.
Nezapomeňte nás sledovat na našem Instagramovém účtu, kde sdílíme více obsahu pro zubní techniky a lékaře.
Volby výšky cuffu a s tím spojené dilema
Pokud má pacient hluboký skus a osa zavedeného implantátu vychází proti incizální hraně dolního řezáku, musí zubní technik použít co nejnižší výšku cuffu, aby byla zachována minimální tloušťka materiálu.
V závislosti na systému implantátů má zubní technik k dispozici různé velikosti postu (tj. komínků, tzn. korunkovou část titanové báze). Některé systémy implantátů nabízejí širší škálu velikostí/výšek než jiné.
Pro zubního technika je výhodou, pokud systém implantátů nabízí širší výběr cuffu a výšek postu, protože tak může protetickou práci přizpůsobit pacientovým potřebám bez kompromitování estetických a funkčních nároků náhrady. Na snímku níže můžeme vidět, jak se technik v CAD programu snaží napasovat titanové báze o různých výškách cuffu na fixturu implantátu v ústech pacienta, přičemž je použita stejná výška postu.
Nezapomeňte nás sledovat na našem Instagramovém účtu, kde sdílíme více obsahu pro zubní techniky a lékaře.
Jak volba titanové baze ovlivňuje výslednou protetickou práci?
Při designování dosedu se zubní technik snaží ponechat prostor subgingiválně pro měkké tkáně, které izolují fixturu od okolní ústní dutiny.
Při volbě vyššího cuffu je zubní technik nucen vytvořit korunku, která v extrémních případech vystupuje k marginální gingivě v pravém úhlu (viz obrázek níže). Takový "kolmý" přechod mezi titanovou bází a korunkou podporuje retenci plaku subgingiválně, což ohrožuje hojení, zvyšuje riziko periimplantitídy, stabilitu attachmentu a životnost fixtury impantátu.
V závislosti na výšce cuffu se mění i úhel odstupu protetické práce od abutmentu a popř. i tvar emergence profilu korunky.
V současné době je trendem používat titanovou bázi s co nejvyšší gingivální výškou (tzv. cuffem), kolem kterých se může vytvořit vazivový attachment.
Omezením je však výška marginální gingivy z vestibulární strany. Jak bylo vysvětleno výše, při použití vyššího cuffu by byl emergence profile korunky, by odstupoval od korunky téměř horizontálně, a tudíž by se zvýšila retence plaku.
Leštěný zirkon nebo titan jsou oba biokompatibilní materiály, na které se attachment tvoří velmi ochotně. Proto nedává smysl použít vysoký cuff za účelem vytvoření attachmentu k titanovému povrchu na úkor příliš horizontálního odstupu emergence profilu od povrchu protetické práce.
Pokud nemáme dostatek měkkých tkání pro zajištění minimálně 3 mm BŠ a zároveň zajištění emergence profilu, který by odstupoval od korunky pod cca 45 stupni (podle dr. Ricardo Kerna), je nutné augmentovat měkké tkáně.
Dalším omezením je výška titanové báze samotné - čím vyšší cuff, tím výš je položena korunková část (post), kde jsme limitováni antagonistou.
Při dostatečném množství měkkých tkání kolem implantátu, nemá technik problém umístit titanovou bázi pod úroveň marginální gingivy. Zároveň je zachována dostatečná vzdálenost od septického prostředí dutiny ústní a aseptického prostředí okraje implantátu. Technik je tak schopen zhotovit konkávní tvar abutmentu, který poskytuje prostor pro smrštění měkkých tkání kolem protetického díla.
Přesnost výsledné práce zubního technika závisí na kvalitě skenu. Proto vždy před odesláním pacienta domů zkontrolujte, zda jsou na skenu dobře viditelné kritické struktury a jak kvalitní sken zubnímu technikovi odesíláte. Kontrola skenu je snadná, zabere několik sekund a ušetří případnou zbytečnou komunikaci mezi zubní ordinací a laboratoří.
Závěr - Jak respektovat biologii?
Díky správnému umístění fixtury implantátu a správnou volbou protetických komponentů budeme schopni vytvořit to nejvhodnější biologické prostředí podporující správnou tvorbu suprakrestálně připojených tkání.
Ideálně bychom měli docílit alespoň 3 mm suprakrestálně připojených tkání na výšku, což poskytuje dostatečný prostor pro vytvoření epitelového i pojivového attachmentu. Biologická šířka se skládá ze 2 mm epiteliálního a 1 mm pro vazivového attachmentu. Pokud by došlo k narušení biologické šířky, kost by migrovala apikálně za účelem obnovení BŠ.
Nezapomeňte nás sledovat na našem Instagramovém účtu, kde sdílíme více obsahu pro zubní techniky a lékaře.
