Ferrule jako předpoklad úspěchu protetických řešení
Ferrulí se rozumí celá část zubního pilíře která se nachází nad okrajem preparace a tvoří oporu protetické práce, kterou chrání zbývající část zubu před frakturou. Skládá se tedy z vlastních tvrdých zubních tkání, postendu a dostavby (core build up). Je to jeden ze základních faktorů, které určují životnost samotného pilíře, a měl by být vždy zohledněn při plánování ošetření.
Působící síly
Ferrule je důležitá zejména ve frontální oblasti chrupu, kde působí síly převážně ve vestibulo-orálním směru. Přítomnost ferrule tak pomáhá rozložit energii horizontálně na zub namísto toho, aby se síla přenášela apikálně, a chrání tak zub před prasknutím. Přenosu sil v tomto směru napomáhá také použití FRC čepů.
Ideální stav je, když máme dostatek ferruly po obvodu celého zubu. To však není vždy možné. Platí to zejména v případě ohrožených zubních pilířů, které jsou masivně destruované. V takové situace se tedy snažíme dosáhnout ferrule z palatinální strany, která bude při žvýkání ovlivněna protetickou prací. Pokud máme ferulu zachovanou aproximálně nebo vestibulárně (palatinálně zachována není), pak můžeme zvážit možnost extruze zubu a jeho rotaci. Z vestibulární ferule tak získáme ferruli palatinální.
Obr.2: Schématická ukázka ferrule
Rozměry ferrule
V ideálním případě se snažíme dodržet vertikální rozměr ferrule 1,5 - 2mm a obvod 1mm. Pokud není obvod ferrule dodržen, kromě palatinální strany, můžeme použít FRC čep k jejímu vyztužení. Dalším faktorem je počet stěn, laterální vektor síly, typ postendodontického řešení a dostavbového materiálu.
Ukazuje se, že i částečná ferrule má stále značný význam a může výrazně zvýšit prognózu zubu.
U zubů v laterálním úseku hraje ferrule menší roli, protože síly působí ve spíše vertikálním směru. Pokud bychom chtěli snížit faktor síly z boku, je možné snížit hrbolky zubu, což však ovlivňuje schopnost rozmělňovat potravu. Ještě významnější síly působí v okluzně-gingiválním směru při hlubokém skusu. Důležitou úlohu hraje také anatomie dutiny zubní dřeně a kanálků. První čelistní premolár má vysoce kónické nebo rozdvojené kanálky, což může snižovat dostupnost pericervikálního dentinu, který chrání kořen před frakturou.
Pro kompletní informace doporučujeme přečíst si krátký článek, který se tomuto tématu věnuje: Rethinking ferrule - a new approach to an old dilemma.
Dilema
Schopnost předvídat léčbu závisí na výšce, šířce, poloze, nabídce obvodu a možnosti rozšíření klinické korunky, ať už extruzí (chirurgickou, ortodontickou) nebo gingivektomií.
Pro snazší přehled nabízíme níže uvedené schéma:
Zdroj: https://www.lks-casopis.cz/clanek/frc-cepy-ve-frontalnim-useku-chrupu/#&gid=1&pid=20
Podobný pohled na zvažování rizika léčby poskytuje následující schéma:
Zdroj: https://www.nature.com/articles/sj.bdj.2010.580
Závěr
Je třeba si uvědomit, že někdy je výhodnější zub extrahovat než jej podrobit endodontickému ošetření, následné extruzi, doplnění abutmentu a protetické práci. Případně, pokud je kvalita a množství kosti dostatečné, můžeme pacientovi zavést implantát.
Naším cílem je propojit svět zubních ordinací a laboratoří a vytvářet výjimečné protetické práce na základě lepšího vzájemného porozumění.
Zaujal vás tento článek? Klikněte na tlačítko "odebírat" a dostávejte každý měsíc sdílené know-how do svého e-mailu.